Tak tenhle týden je opravdu odpočinkový. Stále jezdím do práce do Cypress, kde uklízíme po Olympiádě. Kromě toho, že práce je docela pohoda - dělají se různé věci a člověk tam najde po Olympiádě spoustu užitečných věcí, tak práce přirozeně stále ubývá - z původního počtu asi patnácti jsme tam po postupném úbytku zbyli jenom dva a práce stále ubývá dál, takže přestože pracovní doba je 8 hodin, tak to tenhle týden zkracujeme každý den o dvě hodiny. No, myslel jsem, že se to zastavilo včera na 2 hodinách v práci, ale vzhledem k tomu, že dnes je kalamita, tak se nepracovalo vůbec, což je tedy škoda, protože to nám asi nezaplatí.
Se sněhem to asi nemohlo dopadnout lépe, během Olympiády nesněžilo, takže jsme nemuseli uklízet, a teď sněží, takže to přikrylo všechen nepořádek, který bychom uklízet museli:-)
Kalamita je tu docela vtipná, dole ve Vancouveru napadlo jen pár milimetrů břečky (nikdy bych nevěřil, že může takovéhle skupenství padat z nebe), ale v horách je prý stopa a půl sněhu. To mi nepřijde zas tolik, myslím, že v českých horách by si s tím lehce poradili, přestože každý má malé auto s nízkým podvozkem. Tady ale každé druhé auto je "malý náklaďák" (truck), který má podvozek dvakrát výš než naše auta a není výjimkou, že má kapotu v úrovni mých ramen, což mi na osobní auto přijde docela vysoko. No a Kanaďané se stejně bojí. O to větší sranda je s kolegou, který je z Austrálie a poprvé viděl sníh až tady. Přestože máme taky truck (i když ne z největších), tak se bojí zaparkovat i v 15 cm čerstvého sněhu a radši zaparkuje o sto metrů dále od baráku na odklizeném parkovišti. Jestli tady ta auta stále porostou, tak jsem na to za pár let opravdu zvědavý. A to v Ontariu je to prý ještě daleko zajímavější - jak místní, tak Ontarijští říkají, že tam opravu každý musí ukázat jak je velký a že na to má (Olino?:-)).
Zítra jedu do Whistleru, kde budu mít práci příští týden až dva, takže se konečně dostanu do pořádných hor a také k Paralympiádě a snad i k lyžování. Za týden by mělo přestat pršet, tak to tam bude paráda.
Karel
17.3.2010
Tak když jsme se další den dostali přes "závěje" do Cypress nestačil jsem se divit. Že stopa a půl je přehnaný údaj, to jsem si myslel, ale ne o tolik... přestože celý den, kdy jsme nepracovali lehce sněžilo, další den začala být na silnici souvislá sněhová pokrývka asi dva kilometry před areálem a se stoupající výškou dosáhla až asi pěti centimetrů. V areálu bylo slabých 30 cm nového sněhu, takže den předtím mohlo být nanejvýš 20-25 cm. A kvůli tomu se nepracovalo.
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
Zajimavy nazor/postreh. Ja si ale myslim, ze jako vsude ve svete, Kanadani kupuji auta podle toho co potrebuji a co si muzou dovolit. Nemyslim, ze v Ontariu mame vetsi auta nez ve zbytku Kanady...
ReplyDeleteThis comment has been removed by the author.
ReplyDeleteTady to tak právě podle mě vůbec nefunguje, lidi kupují auta daleko větší než potřebují, protože to v poměru k platům nic nestojí a kdyby potřebovali auto do hor nebo mrazu, tak by bylo efektivnější naučit se pořádně řídit:-) To co jsem zmínil výše byl závěr autobusáka z Ontaria, který nás vozil do Cypress, potom, co se s dalšími pěti lidmi asi čtvrt hodiny vysmíval malým autům jak kdyby to bylo něco podřadného:-)
ReplyDelete