Wednesday, February 24, 2010

Vancouver Olympijský

Chtěl jsem toho napsat víc - o tom jak to vypadá ve městě, které toho (například ve srovnání s Prahou) nemá moc co nabídnout a všechen městský ruch se odehrává pouze v jedné ulici (a když se někde něco děje, tak se čeká fronta klidně 5 nebo 7 hodin), nebo o tom jak to je na olympiádě s lístky a dopravou do olympijských středisek, což asi organizátoři moc nezvládli, nebo o tom jakou mám super práci... Ale čas ani nálada na dlouhé psaní nezbývá, tak je tu alespoň krátký report ze skicrossu. Další napíšu až po dlouhých zimních večerech...


V neděli jsem se chtěl podívat na skicross, vzhledem k tomu, že pracuji v noci a domů to mám z práce asi hodinu a půl cesty tak bych to moc nestíhal, zůstal jsem tedy přes den v Cypress. Ráno jsem si šel na dvě hodinky zdřímnout do voskovacích kabin Rakušanů, kteří jich mají víc než využijí. Po krátkém spánku jsem se se šel projít po celém areálu abych zjistil jak vlastně vypadá za světla a asi v půl deváté jsem šel zaujmout místo na tribunách. Jelikož mám přístup do celého areálu Cypress mountain, dostat se na tribuny není problém, jen to vyžaduje tak třikrát vytáhnout akreditačku, protože kontroly jsou všude. Většinou jsou volné i ty nejlepší sedačky, které jsou vyhrazené pro novináře, kteří ne vždy dorazí. Po chvilce přemýšlení, kde to asi bude nejlepší jsem vyběhl až nahoru do rohu, kde je menší plošina. Vzápětí přišli mladí manželé z Čech, tak jsem je oslovil s dotazem, jestli jsem správně na místě, kde vytvoříme český kotel - odpověď zněla jasně: "máme takovou obrovskou vlajku, jen jí ještě Vláďa Augusta (trenér českého týmu) musí přinést". Byli to kamarádi českého týmu, kteří přijeli na Olympiádu hlavně kvůli skicrossu. Když jsem se zeptal jestli tou vlajkou myslí českou nebo tu punkerskou, byli překvapeni odkud o ní vím a když vím, kde je, zda ji nemůžu přinést a sehnat nějaký tyče - vlajka visela na voskovacích kabinách, tak jsem pro ni doběhl a vzal dva smetáky. Docela jsem se prošel, protože tribuna pro pět tisíc lidí v prudkém svahu není žádné tintítko a odspodu až nahoru vede neuvěřitelných 263 schodů (před týdnem jsme nahoru tahali popelnice). Když jsme roztáhli prapor, přišli ještě další Češi a začali jsme mohutně fandit. Podpořil nás i komentátor, který na nás před startem Zdeňka Šafáře upozornil celé publikum - o to to bylo trapnější, když minutu poté Zdeněk jako jediný z 33 jezdců spadl a s ostudou nepostoupil z kvalifikace. Nevím jestli se o tom psalo v českých mediích, ale při jízdě Tomáše Krause - dvojnásobného mistra světa, vypadala organizace jako na školních závodech - zapomněli mu změřit čas:-) respektive časomíra se při průjezdu cílem nezastavila a zastavila se až o chvíli později. Po protestu českého týmu organizátoři Tomášovi zkrátili čas asi o půl vteřiny, ale pravděpodobně ho měl mít ještě kratší. Tomáš naštěstí alespoň vyhrál jízdu v osmi-finále a tak jsme bouřlivě fandili. Smutné to bylo po čtvrtfinále, kde oba Češi - jak Tomáš, tak Stanley Heyer vypadli a všichni Češi smutně zklamaní posedávali a přestali fandit. Celkově byla však atmosféra výtečná až do finále, kde kousek před cílem spadl kanadský jezdec a jelikož Kanaďané to berou dost vážně, při průjezdu vítěze Schmidta cílem jsem tleskal jen já a pár Švýcarů, což mi přišlo dosti hloupé - zvláště když Schmidt jel naprosto suverénně a vyhrál kvalifikaci i všechna kola, tak si vítězství naprosto zasloužil.
Největší respekt si ode mě získal Nor Groenvold, který skončil třetí - ráno, když jsem několikrát procházel okolo voskovacích kabin a zdravil servismany jak to tak obvykle dělávám, říkal jsem si, proč tenhle servisman má takovou divnou kombinézu - on však po domazání lyží nasadil páteřák a odešel na start. Není obvyklé, že by si závodníci mazali lyže sami, takže jestli dokáže být bronzový s minimální podporou, je jeho výkon obdivuhodný a jestli je tohle základ úspěchu Norů, kteří mají polovinu obyvatel co my a dnes už 18 medailí, tak je to zajímavé.

S tím fanděním a patriotismem to Kanaďani berou dost vážně a občas mi to už nepřijde moc sportovní. Například z televizní rekapitulace hokejového zápasu Kanada-USA to vypadá, že vyhrála Kanada, nebo ze záznamu vyhlášení vítězů dámské rychlo bruslařské třítisícovky je vidět pouze bronzová Kanaďanka

o skicrossu (i o mně) také zde:
http://www.denik.cz/zoh10/skikros-slavil-strhujici-olympijskou-premieru.html

a pár fotek jako obvykle zde:
http://picasaweb.google.ca/horinekk

Karel

2 comments:

  1. Je zajimave jak se "outsider" kouka na kanadsky patriotism. Jsme totiz velice casto kritizovani jako velice napatriotsky narod, kteremu je vsechno jedno. Konecne se zacaly ozyvat nazory, ze nas Olympiada trochu sbizila. No a pak prijede Kaja a mysli si, ze jsme az moc vazni a patrioticky. Fakt dobry!

    PS No a jestli se ti nelibi jedno z nejrasnejsich mist v Kanade (Vancouver), tak se ani nechystej na vychod. To bys byl opravdu zklamany :)

    ReplyDelete
  2. No nebylo by divu, kdybyste nebyli patriotičtí, když spousta Kanaďanů nejsou Kanaďané:-) zvlášť mezi sportovci. Viz Standa Hujer - minulou olympiádu za Česko, letos jako Stanley Hayer za Kanadu. A nezatleskat při závodu vítězi je podle mě ostuda.

    Dneska mi pobavilo v novinách, když se psalo o tom jak navštívilo během olympiády 95 000 lidí místní galerii umění a pro Kanaďany je hned Vancouver mezinárodním kulturním centrem:-) Přitom je ta galerie fakt malá a co je zajímavé je půjčené z Evropy.

    ReplyDelete