https://picasaweb.google.com/horinekk/SeqoiaAVyletNaAltaPeak
Před týdnem v pondělí jsem vyzvednul ve Frisku Kristýnu s Kubou
se kterými budu cestovat další měsíc. S Kristýnou pak jdeme oba
do školy v Coloradu. Vyřídili jsme pár nezbytností, nakoupili
jídlo na další dva týdny a zamířili do asi 300 mil vzdálených
národních parků Seqoia a Kings Canyon. Jsou to sice dva národní
parky, ale jsou v těsné blízkosti a jsou společně spravovány.
Navíc sekvoje jsou i v Kings Canyonu a kaňony i v NP Seqoia, tak to
člověk bere jako jeden park.
Hned v
úterý jsme obhlídli turistické lákadlo a to sekvoje obrovské v
čele regimentu s Generálem Shermanem, což je největší živá
"věc" na planetě (největší objem a hmotnost). Ty
stromy tu opravdu stojí za to, ta velikost člověku nejdřív ani
nepřijde tak zázračná, ale ve chvíli kdy je vidět na chodníku
vydlážděná podstava Generála Shermana nebo je vidět nějaký
pahýl nebo padlý strom, je to prostě něco.
 |
| Vydlážděná podstava Generála Shermana |
Pochopil jsem také konečně
že "sequoia", která roste v Siera Nevadě není pobřežní
příbuzný "redwood", který sice není tak mohutný
(objem, hmotnost), ale zato může být podstatně vyšší. Generál
Sherman má na výšku totiž "jenom" asi 85 m, zato objem
dřeva je 1500 kubíků a hmotnost asi 1200 tun. Na podstavě má 12
m v průměru a 33 m na obvod. Stáří je 2200 let. Sice už neroste
do výšky, ale jeden letokruh každý rok přidá na objemu to samé
jako plně vzrostlý smrk. Další pěkná věc na místních
stromech – a to je stejné jako v Yosemitech je, že jsou často
porostlé mechem. Lesy jsou potom takové zelenější a
tajuplné:-)
 |
| Mechem porostlé borovice |
Poslední věc co je tu na stromech supr, jsou uschlé
nebo zakrslé stromy na skalách a vrcholcích hor, což je zase
podobné jako v Yosemitech. Co může být
hezčího než když člověk vyleze nějakou pěknou cestou na
vrchol skály a tam je taková pěkná bonsaj nebo krásný pahýl:-)
Prostě supr.
 |
| Supr stromy |
Po
úvodním seznámením s místními lesy jsme chtěli vyrazit na
výlet. Poptali jsme se na nějaké varianty na odpoledne a vzhledem
k tomu, že Kristýna i Kuba říkali, že taky sportují, tak jsme
vybrali náročnější výlet na vrchol Alta Peak a docela jsme si
dali do těla. Nakonec to čítalo 22 km a 1200 m převýšení. Ale
stálo to za to. Cesta vedla pořád lehce do kopce přes krásný
les, potom lehkým traverzem po úbočí se super výhledy, ale
závěrečná pasáž byla nejlepší. Alta Peak je jako celé pohoří
ze žuly, ale tady měla takovou zvláštní načervenalou barvu,
navíc ve vrcholové pasáži, vysoko nad hranicí normálního lesa,
byl takový starší velmi řídký les zakrslých stromků (včetně
sekvojí) a uschlých pahýlů – asi nějaká závětrná zóna,
protože vrchol je téměř ve 3500 m n. m. a neumím si představit,
že by tyhle stromy vydržely byť jen krkonošské podmínky.
Vyfotit výhledy na okolní čtrnáctitisícovky a jezera a rychle
dolů.
 |
| Kristýna s Kubou na vrcholu Alta Peaku |
 |
| Rozkvetlá zahrada v NP Seqoia |
Středu
jsme vzali pohodověji – navštívil jsme druhý "háj
sekvojí" v čele s Generálem Grantem, který je nejširším
stromem na planetě. V háji Generála Granta bylo těch opravdu
velkých sekvojí daleko více i přesto, že jich tu bylo ještě
před sto lety spoustu pokáceno jen kvůli dřevu. Odpoledne jsme
strávili u turistického Hume Lake a odjeli do Kings Canyonu. Krása Seqoie a Kings Canyonu spočívá také v tom, že nejsou tak turistické jako některé
další parky (Grand Canyon, Yosemite, Yellowstone) a minimálně
mimo víkendy tu tedy nedupe hlava na hlavě. Přívětivější jsou
tu i ceny a člověk tak může najít kemp zadarmo kousek u cesty
hned před vjezdem do parku. Ušetří nám to tedy trochu starostí
při hledání noclehu. Tak jak jsem si NP Seqoia užil, tak mě
Kings Canyon trochu zklamal. Ano, je to hluboký kaňon se skalami
okolo, ale není zas až tak hluboký (jako Grand Canyon) nebo ty
skály nejsou až tak kolmé (jako Yosemite) aby to mohlo konkurovat
ostatním unikátním americkým národním parkům. Jeden běh –
ano opravdu jsem běžel (15 km) - k Mist Falls a jedem do Yosemit. Už
se těším, v Yosemitech jsem totiž už jako doma a doma je přeci
nejlíp:-)
 |
| Generál Grant a jeho nepravidelná koruna |
No comments:
Post a Comment